Při plánování rozvoje obce je důležité zapojit obyvatele. Vedle pocitových map a řízených rozhovorů města nejčastěji sahají po dotazníkovém šetření. Správně vedený průzkum s reprezentativním vzorkem přinese informace, se kterými by se jinak vůbec nepracovalo.

Správné otázky rozhodují o použitelnosti

Při návrhu výzkumných témat vycházíme z fokusních skupin, které slouží ke stanovení hypotéz a formulaci správných otázek. Právě správnost otázek determinuje výsledky i jejich využitelnost pro strategické plánování. Používáme uzavřené i otevřené otázky hodnocené podle kategorizace respondenta, takže lze sledovat rozdílný pohled podle pohlaví, vzdělání či bydliště.

Otázky k budoucímu směřování stavíme co nejkonkrétněji. Úvodní dotazy typu „jak se vám v obci žije“ slouží k zachycení pocitu, dál se zjišťuje vnímání jednotlivých témat, jako je parkování či bezpečnost, i konkrétních území. A pozor na formu. Dotazník musí odpovídat vizuální identitě města. Je chyba věnovat velkou pozornost obsahu a žádnou atraktivitě. Běžné online formuláře stačí na anketu střední školy, pro potřeby města jsou nedostačující.

Bez komunikace nebude návratnost

Pro využitelnost výstupů je důležitá vysoká návratnost, ideálně minimálně tisíc odpovědí, které sníží statistickou chybu na zhruba tři procenta. Z našeho výzkumu plyne, proč občané dotazníky nevyplňují. Ve 27 % případů proto, že město neposkytlo výsledky předchozích šetření, a v 54 % kvůli pocitu, že jejich názor nic nezmění.

„Komunikace šetření musí obsahovat závazek města s názory pracovat a výsledky sdílet zpět obyvatelům.“

Vyhodnocení na jednu stránku, ne na desítky

Nejdůležitější fází je vyhodnocení, které musí být věcně správné i uživatelsky přívětivé. Častou chybou je zpracování výsledků na desítky stran textů a grafů. Výzkum se má hodnotit pohledem významu zjištění, ne demonstrací práce s tabulkami. Heatmapy umožní na jedné stránce zobrazit celkový pohled na výzkum včetně rozdílů mezi skupinami respondentů, pro otevřené otázky se osvědčily wordcloudy, které se navíc dají sdílet na sociálních sítích.

Nejčastější chyby dotazníků

Při revizích cizích šetření se opakuje pět chyb. Návodné otázky, které si odpovídají samy. Dvojité otázky, kde nelze poznat, na co respondent vlastně odpověděl. Chybějící kategorizace respondentů, takže výsledky nejdou rozložit podle skupin. Anketa vydávaná za reprezentativní vzorek. A výsledky, které se nikdy nevrátí občanům, čímž si město podřezává návratnost všech budoucích šetření.

K čemu výsledky skutečně slouží

  • Jako dílčí vstup analytické části strategie, ne jako její náhrada.
  • Jako mapa komunikačních dluhů. Cílem není jen rozhodovat podle přání lidí, ale zlepšit komunikaci v tématech, kde se jejich pohled výrazně liší od možností města.
  • Jako budování důvěry. Málokterý obyvatel rozliší, co je kompetence města a co státu. Průzkum, jehož výsledky se vrátí lidem i s vysvětlením, tuhle mezeru zmenšuje.
Pavel Franěk
AQE advisors