Město Aš připravovalo novou strategii rozvoje do roku 2030. Jako jeden z hlavních podkladů měl sloužit komplexní výzkum vnímání kvality života obyvatel, nejrozsáhlejší v novodobé historii města.
Anotace
Jarní měsíce byly v Aši ve znamení diskusí s obyvateli k budoucímu rozvoji města. Ve spolupráci s městským úřadem jsme realizovali komplexní výzkum spokojenosti a očekávání obyvatel.
Cíl projektu
Cílem vedení města je vytvoření ambiciózní, přitom však reálné koncepce, která pomůže městu vytvořit lepší a udržitelné podmínky pro život lidí.
Naším úkolem proto bylo vytvořit reprezentativní výzkum kvality života, oslovit všechny cílové skupiny a využít širší metodický aparát, nejen dotazníky.
Naše role
V první fázi byla formou online diskusí realizována dvě veřejná setkání s občany. Výstupy sloužily jako podklad pro formulaci výzkumného problému a definování cílů navazujícího dotazníkového šetření.
Pro získání reprezentativního vzorku byla zvolena kombinace elektronického a tištěného dotazníku. Prezentace záměru proběhla v místním tisku, na sociálních sítích a přímou aktivizací cílových segmentů, po dobu sběru běžela průběžná informační kampaň. I díky tomu se podařilo oslovit 838 dospělých obyvatel města. To, že občané podobné možnosti rádi využili, potvrzují získané stovky osobních podnětů i připomínek, které jsme vedení města předali v původním znění.
Co šetření ukázalo
Výsledky nejsou lichotivé a právě proto jsou užitečné. 53 % občanů není spokojeno s životem ve městě, s mezilidskými vztahy je nespokojeno 64 % obyvatel. Přes 80 % obyvatel by uvítalo lepší dostupnost základních služeb a stejný podíl lepší dostupnost zdravotní péče. V Aši přitom jen bydlí 42 % dotázaných, ostatní dojíždějí za prací jinam a 68 % k tomu používá auto.
Šetření ale ukázalo i silné stránky. S ovzduším je spokojeno 91 % obyvatel, což je nejvyšší hodnota celého průzkumu, dobře hodnocená je možnost nákupu potravin (90 %), sportovní vyžití (82 %) i technická infrastruktura (83 %). A žáci a studenti dali městu tři srdíčka z pěti, 65 % z nich tráví volný čas nejraději přímo v Aši.
Podobné metody je důležité doplnit kvalitativními formami výzkumu, které pomohou výsledky interpretovat. Zvolili jsme fokusní skupiny tvořené místními stakeholdery a prostřednictvím kulatých stolů facilitovali celkem 7 tematicky orientovaných týmů. Podněty a názory obyvatel se tímto způsobem podařilo transformovat v konkrétní strategické projekty, na kterých město mohlo pracovat souběžně s dalšími fázemi tvorby strategického dokumentu.
Závěr
Dotazníkové šetření nelze považovat za plnohodnotný výsledek participace obyvatel, je to teprve její první krok. Důležitá je následná práce s obyvateli i vedením města, participace je postavena na vzájemné důvěře. Díky usilovné týmové práci se nám společně s městem podařilo získat cenné informace, které se staly základem nové strategie města i pozdějších projektů, od strategického plánu po Lex Aš.