Česko získalo z evropských fondů v letech 2004 až 2022 přes 1,8 bilionu korun. Peníze měly zlepšit kvalitu života v méně rozvinutých regionech. Když ale postavíme objem dotací vedle Indexu kvality života, souvislost mezi nimi prakticky neexistuje.
Jak jsme to měřili
Analýza stojí na Indexu kvality života pro všech 206 obcí s rozšířenou působností. Index zahrnuje 29 dílčích ukazatelů z oblastí zdraví, životního prostředí, materiálního zabezpečení, vzdělání i společenských vztahů. Obdobnou technikou jsme vyhodnotili územní dopady evropských fondů. Index dotací jsme spočítali jako objem proplacených prostředků na jednoho obyvatele v každém ORP za období 2004 až 2023, na základě dat MMR a portálu DotaceEU.
Kdo čerpá nejvíc a kdo nejmíň
Největší objem absolutně čerpají ORP s vysokou koncentrací obyvatel a vysokou institucionální kapacitou. Praha přes 232 miliard korun, Brno přes 132 miliard, Ostrava téměř 95 miliard. To odpovídá jejich ekonomickému významu. V přepočtu na obyvatele ale vycházejí zajímavější rozdíly.
| ORP | Kč na obyvatele |
|---|---|
| Jablunkov | 528 000 |
| Soběslav | 513 000 |
| Tábor | 431 000 |
| Kroměříž | 413 000 |
| Průměr ČR | 206 000 |
| Aš | 139 000 |
Na opačné straně spektra stojí spolu s Aší ORP Kraslice, Česká Lípa, Bruntál, Varnsdorf, Bohumín, Orlová či Litvínov. Ve všech případech jde o území s dlouhodobě nízkým socioekonomickým skóre a zhoršenými demografickými trendy.
Nerovnosti se ukazují i ve struktuře podle resortů. Ministerstvo pro místní rozvoj distribuuje prostředky relativně rovnoměrně i do strukturálně postižených oblastí. Ministerstvo školství se naopak orientovalo primárně na metropolitní regiony, kde jsou vysoké školy. V Karlovarském kraji byly prostředky z MŠMT zanedbatelné, přestože zaostávání periferií je dané mimo jiné horšími vzdělávacími výsledky dětí. Podobně u Ministerstva dopravy dominují investice do liniové infrastruktury. Ašsko získalo 25 tisíc Kč na osobu, zatímco Sokolov 251 tisíc.
Souvislost s kvalitou života je nulová
Čtyři typy ORP podle kombinace indexů
- Elitní ORP. Vysoká kvalita života i vysoké čerpání, například Brno, Černošice nebo Benešov. Centra vzdělanosti a inovací se schopnými týmy pro přípravu projektů.
- ORP s dotační injekcí. Nízká kvalita života, vysoké čerpání, například Ostrov, Sokolov nebo Třinec. Vysoká úroveň čerpání zatím není doprovázena zlepšením kvality života.
- Soběstačné ORP. Vysoká kvalita života, nízké čerpání, například Říčany nebo Praha-východ. Rozvoj není závislý na dotační politice.
- Zapomenuté ORP. Nízké obojí, například Aš, Kraslice, Varnsdorf nebo Orlová. Z hlediska politiky soudržnosti nejproblematičtější kategorie, protože přesně tato území měla být cílem podpory.
Za zmínku stojí i sektorové rozvrstvení. V oblastech s nízkým indexem kvality života převažují měkké projekty, tedy rekvalifikace, komunitní centra a podpora zaměstnatelnosti. V rozvinutých regionech dominují tvrdé investice, tedy výzkumná centra, dopravní stavby a modernizace škol a nemocnic. Tím se nerovnost reprodukuje. Chudší regiony konzumují dotace bez růstu kapacit, zatímco bohatší akumulují výhody.
Pět doporučení pro další období
Příčiny jsou systémové. Strukturálně postižené regiony postrádají absorpční kapacitu, soutěžní systém preferuje již konkurenceschopná území a chybí komplexní monitoring dopadů. Z toho plyne pět doporučení.
- Zacílit na strukturálně postižené regiony. Zavést bonifikace a preference pro projekty z nejzaostalejších oblastí, například vyšší míru spolufinancování nebo zjednodušená pravidla.
- Posílit absorpční kapacitu. Investovat do místních kapacit a školení úředníků pro přípravu kvalitních projektů a současně redukovat nadbytečnou byrokracii.
- Zaměřit se strategicky. Přehodnotit prioritní oblasti tak, aby podporovaly dlouhodobé transformační cíle, a vyřadit projekty s minimálním dopadem.
- Sledovat výsledky, ne výdaje. Zavést nástroje pro pravidelné vyhodnocování socioekonomických dopadů, ne jen kontrolu vyčerpání alokace.
- Testovat inovativní řešení tam, kde běžné nástroje selhaly. Například formou regulatorních sandboxů v oblasti sociálních inovací, bydlení nebo regionální správy.
Bez těchto změn hrozí, že fondy EU budou i nadále jen potvrzovat zavedenou hierarchii území, místo aby vyrovnávaly rozdíly.
Vede strategické projekty pro města a kraje. Specializuje se na strategické plánování, reformy veřejné správy a ekonomiku rozvoje území.
Newsletter