Na poli u Dolní Lutyně měl vzniknout strategický podnikatelský park pro výrobu baterií. Investor nebyl znám, jeho technologie ani technické nároky také ne. Obce, kraj i stát přesto potřebovaly konkrétní odpovědi. Postavili jsme datový model území a vyčíslili dopady na třicet let dopředu.

Anotace

Českou ekonomiku čeká dlouhé období změn. Setrvale nízká nezaměstnanost, do jejíž úrovně výrazněji nezasáhla ani koronavirem způsobená ekonomická krize, svědčí o tom, že se dosavadní hospodářský model vyčerpal. Pokud je v ČR nějaké území, ve kterém se tato proměna koncentruje nejvíce, je jím Moravskoslezský kraj.

Cíl projektu

Cílem naší práce bylo analyzovat dopady předpokládané strategické investice v Dolní Lutyni na jednotlivé systémové celky, tedy zaměstnanost, školství, bydlení, občanskou vybavenost, veřejné a přírodní plochy, viditelnost a zapojení do krajiny. Zároveň bylo naším úkolem identifikovat hlavní kvalitativní a kvantitativní přínosy investice.

Naše práce

Logika postupu byla zvolena tak, že v první fázi dopadové studie je analyzován výchozí stav v daném území a současně jsou izolovány faktory, které se ve spádovém území projevují bez ohledu na plánovanou investici. Součástí první fáze byla i syntéza dostupných výzkumných prací, strategických dokumentů, odborných článků a průzkumů, dohromady více než 200 zdrojových zpráv.

Spádové území jsme vymezili dojezdovou dobou, izochronami 15, 30 a 60 minut od plochy záměru. Šedesátiminutový perimetr jsme spočítali proto, abychom mohli doložit, proč ho nepoužíváme, dopad zóny v něm už nelze odlišit od běžného vývoje. Analýza vedená po českých administrativních hranicích by přitom ztratila polskou stranu, kde ve třicetiminutovém dojezdu žije podstatná část relevantní populace.

Od začátku jsme k problému přistupovali variantně a modelovali scénáře, zejména s ohledem na mobilitu lidí na pracovním trhu. Lokální poznatky jsme čerpali z koncepčních dokumentů místních územních autorit, z vlastních datových sad a přímo v místě jsme některé skutečnosti ověřovali fyzickým dotazováním obyvatel. Pomohla nám i zkušenost s dopadovou studií pro lokalitu Líně, kde jsme měli možnost detailně diskutovat se zástupcem investora, což bylo klíčové pro identifikaci velikosti relevantního pracovního trhu.

Výpočty dopadů pro ostatní oblasti kvality života jsou modelovány na základě metodiky vyhodnocení územních nároků průmyslových zón (MPO), kterou jsme obohatili o poznatky z řady vlastních dopadových studií.

Co ukázala data

  • Nejhlasitější obava zněla, že zóna přivede tisíce agenturních a zahraničních pracovníků. Očištěná analýza trhu práce ukázala, že disponibilní pracovní síly je ve spádovém území 19krát víc, než potřebuje jedna etapa záměru. Závěr studie zní, že nebude nutné ve větší míře využívat agenturní ani zahraniční pracovníky.
  • Podle sčítání má Dolní Lutyně 5 315 obyvatel, podle dat mobilních operátorů jich je v území reálně přítomno 4 761. Všechny nároky na vybavenost jsme proto počítali z toho, kolik lidí tu skutečně žije, ne kolik jich má úřední bydliště.
  • Ze zastavěné plochy areálu a místního koeficientu daně z nemovitých věcí vychází pro obec cca 106 mil. Kč ročně, tedy navýšení rozpočtu o 89 % proti roku 2024. Doporučili jsme na tyto příjmy zřídit účelový fond.
  • Dopravní model rozpustil očekávaný provoz do konkrétních ulic a přinesl devět konkrétních doporučení k mitigaci, včetně závěru, že přeložka silnice I/67 je podmínkou realizace, ne doprovodným přáním.

Náročnost práce dokládají i následující čísla. 2 117 hodin expertní práce, 71 workshopů, 16 fokusních skupin a 34 řízených rozhovorů s obyvateli spádové oblasti.

Multidisciplinaritu studie charakterizuje zapojení expertů z oborů ekonomie, regionální rozvoj, sociální geografie, rekreologie, školství, matematika, architektura, životní prostředí, prostorové plánování a komunikace.

Při modelování jednotlivých variant je z analyzovaných dat patrné, že realizace investice by měla na spádové území nesporně pozitivní přínos. Každá investice takového významu má rozsáhlý multiplikační efekt a dopadá pozitivně nejen na ekosystém navazujících firem, ale i do oblasti školství, občanského komunitního života a rozvoje částí obcí. Studie přitom nezakrývá ani dopady negativní, od záboru orné půdy po tlak na ceny bydlení, a ke každému z nich přiřazuje kompenzační opatření.

Překvapilo nás, jak se zájmy jednotlivých aktérů v území rozcházejí. Jinou představu o dopadech mají volení zástupci nejbližších obcí, jinou zástupci magistrátů okolních měst a zcela jinou, emočně zabarvenou, místní obyvatelé. Všechny tyto pohledy jsou důležité, při tvorbě dopadové studie jsme nicméně žádný neupřednostnili. Závěry jsou postaveny na datech a expertním poznání.

Celá studie je k nahlédnutí zde: https://issuu.com/aqestrategy/docs/spp_doln_lutyn_indd_pro_issu?fr=sM2U5MTc3NTA4MTI.

Citace AQE

„Realizace záměru má bezpochyby obrovský potenciál pro nastartování regionu, zejména v dojezdové vzdálenosti od Dolní Lutyně. Projekt představuje přesně ten impuls, který celá oblast postrádá a doposud neúspěšně hledá. Je-li zájmem regionu, aby z něho přestali odcházet lidé (zejména mladí), měl by tuto investici podporovat.“

Jan Havránek, AQE advisors, vedoucí realizačního týmu

Závěr

Veškeré závěry dopadové studie potvrzují, že je investice proveditelná, nemá zásadní negativní dopady (při dodržení avizovaných podmínek) a naopak vytváří nezpochybnitelné přínosy. Naše doporučení je na základě hlubokého poznání kladné, podmínkou je nicméně dodržení řady požadavků, ke kterým by se investor měl zavázat.

Datový model území je navíc navržený jako živý. Až bude znám skutečný investor, jeho technologie a harmonogram, nezačíná se od nuly. Přepíšou se vstupy a výstupy se přepočtou.