V reakci na rozvoj elektromobility a rostoucí poptávku po bateriových článcích uvažoval zahraniční investor, automobilka Volkswagen, o výstavbě průmyslového parku v lokalitě armádního letiště v Líních u Plzně. Studie modelovala dopady záměru s parametrem 5 000 pracovních míst a kapacitou bateriových bloků pro až 1,5 milionu aut ročně, tedy více, než kolik vozů se v roce 2022 vyrobilo v celé ČR.

Anotace

Strategický průmyslový park představoval v době zpracování dopadové studie pro českou vládu klíčový projekt se zásadním dopadem nejen na regionální trh práce, ale i na dopravní infrastrukturu, bydlení a další oblasti společenského života ve spádovém území.

Cíl projektu

Hlavním cílem bylo analyzovat a vyhodnotit dopady plánované výstavby gigafactory na zaměstnanost, infrastrukturu, bydlení a životní prostředí ve spádovém území. Zvláštní pozornost byla věnována predikci dlouhodobých socioekonomických přínosů pro Plzeňský kraj. Součástí studie byly také návrhy kompenzačních opatření s cílem minimalizovat možné negativní dopady na místní obyvatele a přírodní ekosystém, s důrazem na spolupráci s místními klíčovými aktéry.

Naše práce

Prvním nezbytným krokem bylo vymezit spádové území. Na základě analýzy odborných, především zahraničních studií a názorů expertního týmu jsme stanovili perimetry 15, 30 a 60 minut dojezdové vzdálenosti, do dojezdového času jsme přitom započítali i dobu parkování a příchodu do zaměstnání. Teprve nad takto vymezeným územím bylo možné formulovat dopady do zaměstnanosti, určit budoucí nároky na bydlení a na vzdělávací kapacity, zejména mateřských a základních škol, a analyzovat zdravotní péči, bezpečnost a další oblasti kvality života.

V některých případech jsme využili Metodiku vyhodnocení územních nároků průmyslových zón (2018), zpracovanou v souvislosti se zónou Solnice-Kvasiny. V řadě oblastí však nebylo možné podle ní postupovat a museli jsme formulovat nové postupy, které jsou v ČR unikátní a lze je s velkou mírou přesnosti aplikovat i v dalších dopadových studiích. Šlo zejména o analýzu trhu práce, včetně identifikace pracovní síly, která je pro investici podobné velikosti zásadní.

Co ukázala čísla

  • Ekonomicky aktivní obyvatelstvo jsme očistili o obory, ze kterých se do bateriové výroby reálně nepřechází, a nezaměstnané z evidence úřadu práce jsme započítali jen nad přirozenou míru nezaměstnanosti. I při takto konzervativním postupu vyšlo, že 74 % potřebné pracovní síly pokryje substituce na stávajícím trhu práce a k usazení směřuje jen 566 zaměstnanců. Dopady na školky, ordinace a bydlení jsou proto násobně menší, než zněly obavy.
  • Vliv na kapacity škol vyšel ve všech scénářích a všech perimetrech mezi 0,5 a 2,5 %. Celý vyvolaný nárok na zdravotní péči činí jeden praktický lékař, jeden stomatolog a jeden gynekolog.
  • Nejtvrdším zjištěním o kapacitách území je 467 chybějících nájemních bytů. Nároky na bydlení jsme počítali s tím, že první roky jde o nájemní bydlení a teprve po několika letech nastává přechod do vlastnického.
  • Největším jednotlivým nárokem na stát byly předběžné náklady vodohospodářské infrastruktury ve výši 4,6 mld. Kč.
  • Studie počítala i variantu, že záměr nevznikne. V takovém případě doporučila vrátit 166,40 ha do zemědělského půdního fondu a 82,34 ha do lesních pozemků.

Dopady jsme modelovali ve třech scénářích, od strategického investora v pokročilém průmyslu až po variantu ve zhoršených podmínkách.

„Zpracování studie kladlo na autorský kolektiv velké nároky na přesnost a důslednost práce s různými typy dat. Jednalo se o široké spektrum statistických výstupů od těch běžných, veřejně přístupných, až po neveřejné, jako v případě dat od mobilních operátorů, které nám pomohly lépe stanovit například pohyby zaměstnanců na trhu práce, vzdálenější dojížďku nebo kapacitní nároky na občanskou vybavenost v aglomeracích větších měst." Jan Pavelka, AQE advisors

Závěr

Největší výzvou bylo hodnocení dopadů a formulování závěrečných doporučení. Často jsme naráželi na jejich zpochybňování, především kvůli odlišnému vnímání motivací a potřeb jednotlivých aktérů v území. Na jedné straně se objevovaly přemrštěné požadavky na kompenzační opatření, na straně druhé jednoznačný odpor proti čemukoli, co by mohlo znamenat jakoukoli změnu. Potvrzuje se, že realizovat v České republice investice podobného typu bude i v budoucnu komplikované. Kvalitní dopadové studie mohou odpovědět na zásadní otázky spojené s jejich přípravou a významně zvýšit šance na pozitivnější přijetí odbornou i laickou veřejností.

Na stejných pravidlech by přitom měly stát všechny velké investice. V Plzeňském kraji dnes vznikají rozsáhlé soukromé investice s kumulativně srovnatelnými dopady, u kterých dopady do území neposuzuje nikdo.

Foto: https://plzen-airport.cz/, Michal Krechowski