Anotace

Chodov má dvanáct a půl tisíce obyvatel, z nichž většina bydlí v bytových domech napojených na horkovod, a jedno nepříjemné datum v diáři. Teplo pro celé město dodává externí producent a memorandum garantuje dodávky zhruba do roku 2035. Územní energetická koncepce Karlovarského kraje přitom počítá s životností okolních lomů a zpracovatelské divize někam k letům 2038 až 2042. Kdyby dodávky skončily dřív, než bude město připravené, zůstane bez zdroje tepla.

Místní energetická koncepce, kterou jsme pro Chodov zpracovali na podzim 2023, tuto nepříjemnost nezakrývá. Naopak z ní dělá organizační princip celého dokumentu. Prověřili jsme třináct scénářů rozvoje, deset z nich městu doporučili a sestavili z nich akční plán o šestadvaceti záměrech rozložených až do roku 2030, od projektové přípravy zanedbaného horkovodu po pilotní biosolární střechu na základní škole.

Cíle projektu

Zadání znělo prostě: zjistit, čím Chodov disponuje, co si může dovolit a v jakém pořadí to má dělat. Pod tím se ale skrývaly tři konkrétní problémy, které bylo potřeba pojmenovat.

  • Závislost na jediném dodavateli tepla. Osm z deseti kilowatthodin, které městské budovy ročně spotřebují, přichází zvenčí jako teplo. Diverzifikace energetického mixu proto není ekologickou ambicí, ale pojistkou proti scénáři, který má reálný termín.
  • Zanedbaná teplárenská infrastruktura. Kvůli letitému soudnímu sporu o teplofikační majetek se do sítě dlouho neinvestovalo. Sedmnáct předávacích stanic je předimenzovaných, primární i sekundární potrubí čeká na obnovu, a k tomu neexistuje projektová dokumentace, ze které by se dalo vyjít.
  • Chybějící vlastní výroba. Město dosud nemělo spočítáno, kolik elektřiny by si dokázalo vyrobit samo a co s ní.

Odpověď na třetí bod nakonec překvapila i zadavatele. Šestnáct městských střech unese zhruba 2 052 fotovoltaických panelů, které by ročně vyrobily přes 1 046 MWh elektřiny. Městské budovy jich přitom spotřebují 573 MWh. Chodov by tedy vyrobil zhruba dvojnásobek toho, co sám potřebuje, a právě to dělá z energetického společenství a sdílení elektřiny logický další krok, ne módní doplněk.

Naše role

Koncepci zpracovala AQE advisors, a.s. ve spolupráci s vedením města a jeho energo skupinou, s podporou programu EFEKT III. Postupovali jsme ve třech krocích.

Nejdřív inventura. Zmapovali jsme energetické hospodářství města budovu po budově, sestavili bilanci spot2řeb tepla, plynu a elektřiny za roky 2020 až 2022 a popsali stav horkovodní sítě včetně jednotlivých předávacích stanic. Bez tohoto podkladu by jakékoli plánování bylo hádáním.

Pak zásobník projektů. Třináct řešení jsme posoudili samostatně a bez ohledů na to, které z nich zní atraktivně: modernizaci horkovodu, fotovoltaiku, měření a regulaci, výměnu otvorových výplní, zateplení, hlubinné geotermální vrty, větrné elektrárny, biomasu, bioplynové stanice, hydroelektrárny, veřejné osvětlení a komunitní energetiku. U každého následovalo jednoznačné stanovisko. Bioplynové stanice a hydroelektrárny jsme vyhodnotili jako v podmínkách Chodova neproveditelné, biomasu jako proveditelnou, ale nedoporučenou. Geotermální vrty a vítr dávají smysl jako doplněk u jednotlivých objektů, nikoli jako páteřní zdroj. Říct „tudy ne“ považujeme za stejně cennou část práce jako doporučení.

Nakonec akční plán. Šestadvacet konkrétních záměrů s odhadem nákladů, stavem přípravy, rokem realizace a navrženým dotačním titulem, tedy OP TAK pro teplárenskou infrastrukturu, Modernizační fond a OPŽP pro fotovoltaiku, Nová zelená úsporám pro bytové domy, EFEKT pro veřejné osvětlení, prostředky SFŽP pro přípravu energetického společenství. Harmonogram jsme rozprostřeli až do roku 2030, protože rozpočet města nesnese všechno najednou.

Jeden ze záměrů už mezitím opustil papír, a to biosolární střecha na pavilonu ZŠ Husova. Je to pilot, na kterém si město vyzkouší celý cyklus od žádosti o dotaci po provoz, než pustí stejný postup na dalších patnáct budov.

„Věděli jsme, že jednou budeme muset řešit, odkud vezmeme teplo. Koncepce nám ukázala, že ten okamžik není tak daleko a že práce, kterou musíme udělat, se nedá stihnout za jedno volební období. To je nepříjemné zjištění, ale mnohem lepší udělat ho teď než za deset let.“ Patrik Pizinger, starosta města

Závěr

Chodov po zpracování koncepce nemá o kilowatthodinu levnější energii. Má ale rozdíl mezi tím, co je jisté, a tím, co je zvykem, a to je při plánování na deset let dopředu podstatnější.

Nejnaléhavější položkou akčního plánu není fotovoltaika ani zateplení, ale projektová příprava horkovodu za zhruba deset milionů korun. Bez dokumentace se nedá žádat o dotaci, bez dotace se nedá zrekonstruovat potrubí za sto až dvě stě milionů a bez zrekonstruovaného potrubí nemá smysl uvažovat o tom, čím ho jednou naplnit. Tahle posloupnost byla dřív spíš tušená; teď je napsaná, ohodnocená a zanesená do harmonogramu.

Zbytek plánu na ni navazuje. Fotovoltaika na šestnácti střechách dá městu vlastní výrobu s přebytkem. Energetické společenství, jehož právní a provozní model si Chodov nechá připravit jako samostatný krok, ten přebytek rozdělí mezi městské budovy a další odběratele. Měření a regulace ukáže, jestli opatření skutečně fungují. A pilotní střecha na škole prověří celý postup v malém, dřív než na něm bude záviset víc.

Město tím nezískalo záruku, že se scénář s koncem externích dodávek nenaplní. Získalo něco praktičtějšího: seznam kroků seřazený tak, aby v roce 2035 nebyl Chodov tam, kde byl v roce 2023.