I na malém městě obsahuje zásobník stovky potřebných projektů, na jejichž realizaci chybí peníze. Investiční potřeba v průměru přesahuje 20 až 25krát zdroje města určené pro kapitálové výdaje. Které projekty předřadit a jak to rozhodnutí odůvodnit?

Nejdřív kategorizace, pak prioritizace

Ne všechny položky strategie jsou stejného druhu, proto pro každý typ používáme jinou míru podrobnosti a projektového řízení. Typové intervence vymezují rámec opatření tam, kde konkrétní projekty ještě nelze definovat. Strategické projekty jsou pro naplnění vize klíčové a má jich být spíš méně, typicky tři až pět. Projekty běžné povahy patří do jedné sdílené evidence se základním reportingem, ve strategii se přímo neuvádějí. A mikroprojekty, tedy malé výdaje typu údržby, vyžadují v rozpočtu vyčleněnou významnou část zdrojů, protože v součtu jde o vysoké částky.

Postup hodnocení v pěti krocích

V praxi je nejběžnější metodou prioritizace metoda žádná. Rozhoduje prostá náhoda nebo preference voleného zástupce. Na opačném pólu stojí ex-ante evaluace každého záměru zjednodušenou CBA, která je ale znalostně i administrativně náročná a v praxi slouží maximálně při výběru mezi dvěma velkými projekty. Vytvořili jsme proto vlastní postup, který kombinuje expertní metody, objektivizuje výběr a přitom nechává prostor pro politické rozhodnutí.

  • Vyberte atributy. Rozhodovací matice porovnává dvě báze. Náročnost tvoří atributy jako rozpočet, provozní výdaje, rizikovost a délka realizace. Přínos tvoří občanské priority, velikost cílové skupiny, potřebnost a úspory. Atributy vybírá fokusní skupina expertů, zástupců města a dalších aktérů.
  • Normalizujte hodnoty. Atributy každého projektu se ocení reálnými či předpokládanými hodnotami a normalizují na stupnici 0 až 5.
  • Stanovte váhy. Párovým srovnáním a výpočtem Saatyho metodou, která určuje preferenční vztahy dvojic kritérií.
  • Zobrazte projekty v matici. Vážené průměry obou bází umístí každý projekt do jednoho ze čtyř kvadrantů. Začni nejdříve, tedy vysoký přínos a nízká náročnost. Důležité, tedy vysoký přínos i náročnost. Ve volných chvílích. A ztráta času, tedy projekty k přehodnocení.
  • Seřaďte podle efektivity a přiložte rozpočet. Efektivita je poměr přínosu a náročnosti. Známe-li předpokládané zdroje na investice, lze označit limit a říct, na čem se může okamžitě začít pracovat.
Začni nejdřívevysoký přínos, nízká náročnostDůležitévysoký přínos i náročnostVe volných chvílíchnižší přínos, snadnéZtráta časunízký přínos, vysoká náročnostPŘÍNOS →NÁROČNOST →
Rozhodovací matice. Vážené průměry obou bází umístí každý projekt do jednoho ze čtyř kvadrantů.

Výhodou modelu je plná automatizace. Lze ho aktualizovat každý rok při tvorbě rozpočtu a akčního plánu. Objektivizace navíc předchází nekonečným diskuzím o potřebnosti záměrů na zastupitelstvu. Rada města samozřejmě může vybrat jakýkoli projekt, to je její právo. Náš přístup dává rozhodování znalostní kontext.

Bez vazby na rozpočet strategie umírá

„Okamžikem schválení zastupitelstvem se strategie stává fakticky mrtvým dokumentem. Pokud není propojena s rozpočtem.“

Tři kroky k funkčnímu zásobníku

  • Kategorizujte projekty a mikroprojektům vyčleňte pevnou část rozpočtu, ať nesoupeří se strategickými záměry.
  • Hodnoťte každý rok. Model se aktualizuje v období tvorby rozpočtu, priority nejsou tesané do kamene.
  • Ukažte politikům efektivitu, ne jen seznam. Seřazené projekty s vyznačeným rozpočtovým limitem mění debatu z lobbingu na rozhodování.