Anotace

Vnitroblok mezi ulicemi Brechtova, Matúškova a Dubnova zná na Hájích na Praze 11 každý jako Blankyt. Osmiboké náměstí s nefunkční fontánou, rozbité mramorové obklady, rampy s tak nepříjemným sklonem, že si lidé vyšlapali vlastní cesty vedle nich. Městská část Praha 11 měla projektovou dokumentaci i souhlasná stanoviska. Chyběly peníze.

Studie proveditelnosti pro výzvu IROP na zelenou infrastrukturu vypadá zvenčí jako dokument, který se napíše. Ve skutečnosti jí předcházela dlouhá řada jednání nad jednotlivými modrozelenými opatřeními, tedy nad tím, jestli konkrétní povrch, konkrétní výsadba nebo konkrétní bourací práce spadnou do způsobilých výdajů a jak celý návrh obstojí při odborném posouzení Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Naše role byla expertní, překládat pravidla výzvy do řeči projektu a projekt do řeči rozpočtu tak dlouho, dokud obojí nesedělo. Proces byl završen podáním žádosti o dotaci a jejím následným schválením.

Cíle projektu

Cílem městské části bylo získat dotaci na regeneraci vnitrobloku o rozloze 8 883 m², tedy komplexní modrozelené řešení, které zvýší biodiverzitu, zadrží vodu v místě, zmírní tepelný ostrov a udělá z prostoru mezi paneláky místo, kde se lidé zdrží.

Naším cílem bylo dostat tento záměr do podoby, kterou výzva umí podpořit. To znamenalo současně uspokojit dvě sady požadavků, které spolu nemusí ladit.

  • Pravidla IROP nerozdělují stavbu na hezkou a méně hezkou část, ale na hlavní, doprovodnou a nezpůsobilou, a to podle limitů, součinitele odtoku a podílu dopravní infrastruktury. Každé rozhodnutí o povrchu tak bylo zároveň rozhodnutím o penězích.
  • Kvalitu navržené zelené infrastruktury posuzuje AOPK ČR. Skladba výsadeb, velikost kořenových prostor, způsob zadržení srážkové vody i následná péče musely odpovídat Standardům péče o přírodu a krajinu, jinak by projekt neuspěl bez ohledu na to, jak dobře je spočítaný.

Mezi těmito dvěma mantinely se hledalo řešení. Ne v jednom kole, ale v desítkách dílčích rozhodnutí nad výkresy a položkovým rozpočtem.

Naše role

Městská část Praha 11 nás oslovila v květnu 2025 na základě usnesení Rady, abychom zajistili celý proces žádosti o dotaci včetně studie proveditelnosti. Od té chvíle jsme byli u každého jednání, kde se rozhodovalo o podobě opatření.

Nejvíc práce dala hranice mezi způsobilým a nezpůsobilým. Prošli jsme položkový rozpočet řádek po řádku a rozdělili ho podle logiky výzvy, ne podle logiky stavby. Výsledek je v čísle, které stojí za pozornost. Z celkových 19,21 milionu korun včetně DPH se do způsobilých výdajů vešlo 14,96 milionu, zatímco 4,26 milionu zůstalo mimo. Nejde o chybu v přípravě, jsou to práce, které se udělat musí, ale dotace je nehradí. Samotný přesun sutě po odstranění starého náměstí představuje 2,91 milionu korun. Položka ostatních konstrukcí a bourání se musela ponížit o 525 tisíc nad limit přímých a doprovodných výdajů. Vedlejší rozpočtové náklady jsme rozdělili na část do limitu a část nad něj. Každá z těchto hranic byla předmětem jednání, protože každá se dala řešit i jinak.

Druhou linkou byly povrchy. Součinitel odtoku rozhoduje o tom, jestli plocha patří do hlavní části projektu, nebo do doprovodné. Postupně jsme s projektantem a městskou částí procházeli, kde má smysl nahradit nepropustný povrch propustným, kde se to nevyplatí a kde to technicky nejde. Podobně u dopravní infrastruktury, kterou výzva podporuje nejvýše do 40 % plochy veřejného prostranství. Vyčíslením vozovky a parkovacích stání jsme se dostali na 778 m², tedy 8,76 %, s velkou rezervou pod limitem, což jsme doložili výpočtem z koordinační situace.

Třetí linkou byla samotná zeleň a voda, tedy to, co posuzuje AOPK. Tady jsme argumentaci stavěli na tom, co projekt skutečně přináší, tedy na kompletní obnově travnatých a keřových ploch, výsadbě podle dendrologického plánu, vsakovacích galeriích a propustných površích, mikroretenčních prvcích, refugiích pro hmyz, ptactvo a ježky a na výběru vegetace odolné vůči suchu s nízkou náročností na údržbu. Doložili jsme také náhradní výsadbu uloženou odborem životního prostředí, devět stromů za jeden pokácený javor klen a 276 m² keřů, s následnou péčí po dobu pěti let.

K tomu patřila obvyklá, ale nezbytná práce, tedy kompletace deseti závazných stanovisek a vyjádření dotčených orgánů a správců sítí, nastavení indikátorů, finanční analýza s provozními výdaji na dobu udržitelnosti a harmonogram navazující na plánované zahájení stavby.

„Měli jsme hotový projekt a mysleli si, že žádost je formalita. Ukázalo se, že podstatná část práce teprve začíná. U každého povrchu a každé výsadby jsme museli vědět, proč tam je a jak ji obhájíme. Ta jednání byla zdlouhavá, ale díky nim jsme věděli přesně, co si můžeme nechat proplatit a co zaplatíme ze svého." Bc. Michal Veselský, Dis., Městská část Praha 11

Závěr

Schválená žádost je výsledek, který se dá snadno vykázat. Zajímavější je cesta k ní, protože se opakuje u každého projektu modrozelené infrastruktury.

Pravidla výzvy nejsou administrativní nadstavba nad hotovým návrhem. Vstupují do něj. Rozhodnutí, jestli bude cesta z betonové zámkové dlažby nebo z vsakovací, mění současně odtokové poměry, náklady, podíl způsobilých výdajů i to, jak projekt vyhodnotí AOPK. Kdo tato rozhodnutí odloží až na okamžik psaní studie, obvykle zjistí, že je pozdě: dokumentace je hotová, stanoviska vydaná a jediné, co lze upravit, je výše nezpůsobilých výdajů.

Praha 11 šla opačnou cestou. Jednání o jednotlivých opatřeních proběhla dřív, než vznikl text studie, a studie pak jen zaznamenala rozhodnutí, která už byla promyšlená z obou stran. Proto se podařilo udržet nezpůsobilé výdaje na 22 % celkových nákladů, i když projekt zahrnuje kompletní demolici starého náměstí, a proto obstála i odborná část hodnocení.

Blankyt je navíc pilotem širšího záměru městské části na revitalizaci dalších sídlištních vnitrobloků. Ověřený postup, jak skloubit architektonickou kvalitu s pravidly dotace, tak bude mít kde posloužit znovu.