Koaliční smlouva vzniká rychle, často v noci a pod tlakem. Je to dohoda stran o tom, jak spolu vydrží čtyři roky, a ne plán pro město. Dobrá politika rozvoje ji nepopírá. Převede ji do podoby, kterou unese celé město, včetně těch, kdo koalici nevolili.
Koaliční smlouva je začátek, ne plán
Viděl jsem koaliční smlouvy na dvě stránky i na dvacet. Ty krátké obsahují rozdělení funkcí a pár slibů, ty dlouhé seznam všeho, co si strany přinesly z kampaně. Společné mají to, že vznikly jako kompromis. Při jejich psaní nebyl čas ptát se, co z toho město potřebuje nejvíc, kolik to stojí a co to vezme jiným věcem.
Proto je dobré brát koaliční smlouvu jako výchozí bod, a ne jako hotový plán. Je to poctivý záznam toho, na čem se strany dohodly. Politika rozvoje z ní udělá plán pro celé město, podložený čísly, který lze vysvětlit občanům a obhájit i před opozicí.
U každého slibu rozhodněte, zda je nepřekročitelný
Prvním krokem je inventura. Na stůl se položí koaliční smlouva, programové prohlášení rady, podepsaná memoranda a smlouvy, které město vážou na roky dopředu. U každého závazku rada rozhodne, zda je nepřekročitelný, nebo se dá otevřít, když data ukážou něco jiného.
S nepřekročitelnými závazky je všechno v pořádku, jen je potřeba znát jejich cenu. Ke každému takovému slibu, třeba k nové hale z volebního programu, proto vznikne alespoň jedna otázka pro analýzu. Kolik bude hala stát na provozu, kdo ji bude využívat a co kvůli ní počká. Rada pak rozhoduje se znalostí ceny, a ne naslepo.
Jedna koaliční priorita obstojí, když je přiznaná
Každá koalice má svou srdeční věc, kterou do smlouvy prosadil jeden z partnerů a bez které by koalice nevznikla. Svádí to schovat ji mezi ostatní priority a zdůvodnění k ní dopsat dodatečně. Doporučujeme opak. Politika rozvoje může mít nejvýše jednu prioritu, kterou analýza plně nepodložila, pokud ji otevřeně označí jako koaliční.
Taková priorita má v politice vlastní odstavec o tom, proč tam je. Má rozpočtový strop, započítává se do součtu peněz na všechny priority a je u ní napsáno, čeho se město kvůli ní vzdává. Kompromis tím zůstává, jen už není schovaný. Získá tím i strana, která si prioritu prosadila. Otevřeně přiznaná koaliční priorita se obhajuje snáz než ta, kterou opozice „odhalí“.
Celá koalice říká stejnou větu
Jestli koalice opravdu sdílí jednu politiku, ukáže jednoduchý test. Každý člen rady ji zkusí vysvětlit za tři minuty bez papíru. Když se vysvětlení liší, má koalice společnou smlouvu, ale ještě ne společný směr.
Politika rozvoje proto začíná jednou větou o tom, čím chce město být, třeba „Jsme město pro rodiny“. Následuje pár odstavců o tom, co to znamená v penězích a čeho se kvůli tomu město vzdá. Takovou větu řekne stejnými slovy starosta, místostarosta i radní z menší strany. A hodí se i do programového prohlášení, do zpravodaje a na první setkání s občany.
Tři kroky pro novou radu
- Udělejte inventuru závazků. U každého slibu rozhodněte, zda je nepřekročitelný, a zapište k němu otázku, na kterou chcete znát odpověď.
- Přiznejte koaliční prioritu. Nejvýše jednu, s odstavcem o tom, proč tam je, se stropem a s tím, čeho se kvůli ní město vzdává.
- Najděte společnou větu. Pokud ji každý člen rady řekne jinak, máte zatím smlouvu, a ještě ne politiku.
Newsletter