Anotace

Energetická krize počátkem roku 2022 postavila samosprávy před otázku, na kterou do té doby nemusely odpovídat: kdo, čím a za kolik bude naše město topit a svítit za deset let? Ostrov, čtvrté nejlidnatější město Karlovarského kraje s téměř 16 tisíci obyvateli, na tuto otázku odpověděl systémově. Místo série jednotlivých úsporných opatření si nechal zpracovat místní energetickou koncepci (MEK), která poprvé zmapovala celé energetické hospodářství města, spočítala jeho potenciál a převedla ho do konkrétního akčního plánu s termíny a rozpočtem.

Výsledkem není dokument do šuplíku, ale rozhodovací nástroj: 44 posuzovaných odběrných míst, dvanáct prověřených scénářů rozvoje od komunitní energetiky přes vodík až po geotermální energii a soubor opatření, který městu při realizaci sníží spotřebu o čtvrtinu a náklady o téměř třetinu.

Cíle projektu

Zadáním města bylo získat nástroj pro plánování a strategické řízení energetických zdrojů, infrastruktury a spotřeby na svém území, tedy dostat energetiku z režimu reakce na faktury do režimu vědomého rozhodování. Koncepce měla zároveň respektovat cíle Územní energetické koncepce Karlovarského kraje a navázat na závazky, k nimž se Ostrov přihlásil v Paktu starostů a primátorů.

Konkrétně jsme si s městem stanovili čtyři cíle.

  1. Ekonomicky a ekologicky udržitelný rozvoj teplárenství, tedy zapojení alternativních zdrojů do městské soustavy zásobování teplem, nové trasy rozvodů a podmínky pro napojení plánované zástavby.
  2. Využití potenciálu energetických úspor, tedy zateplení vhodných budov a výstavba nových objektů v nízkoenergetickém či pasivním standardu.
  3. Snížení emisí, tedy maximální využití soustavy zásobování teplem v městských budovách a náhrada nevyhovujících zdrojů.
  4. Rozvoj obnovitelných zdrojů a komunitní energetiky, tedy vlastní výroba, sdílení elektřiny a postupné budování energetické soběstačnosti města.

Východiskem byla data, ne odhady. Analýza ukázala, že město ve svém majetku spotřebuje 12 876,8 MWh energie ročně za 39,5 milionu korun včetně DPH, přičemž více než čtyři pětiny této spotřeby tvoří teplo ze soustavy centrálního zásobování. To určilo i pořadí priorit, protože bez teplárny se energetika Ostrova řešit nedá.

Naše role

Koncepci zpracovalo sdružení AQE advisors, a.s. a KEnergy s.r.o. v úzké spolupráci s vedením města, energetikem města a zástupci pracovní „energo skupiny“. Naše práce měla tři vrstvy.

  • Analytická část, tedy pasportizace energetického hospodářství, sestavení energetické bilance území, vyhodnocení spotřeb elektřiny, plynu, tepla a tuhých paliv za roky 2021–2023 a identifikace míst s největším potenciálem úspor.
  • Zásobník projektů, tedy dvanáct samostatně posouzených řešení včetně SWOT analýz. Patří sem opatření na jednotlivých budovách, rozvoj Ostrovské teplárenské, vodík, vodní a větrné elektrárny, biomasa, geotermální energie, energetický management, veřejné osvětlení a ekomobilita, komunitní energetika a projektová příprava. Součástí byly i příklady dobré praxe, o které se město může opřít.
  • Energetický akční plán, tedy výběr proveditelných opatření pro každý konkrétní objekt (zateplení stěn a střech, regulace otopných soustav, rekonstrukce osvětlení, tepelná čerpadla, fotovoltaika) s investičními náklady, harmonogramem na roky 2025–2027 a mapou dotačních titulů, ze kterých je lze financovat, zejména OPŽP, Modernizačního fondu a Národního programu Životní prostředí.

Zvlášť jsme se věnovali tomu, co energetickou krizí získalo nový smysl, a to sdílení elektřiny. Po účinnosti novely LEX OZE II jsme s městem připravili pilotní skupinu deseti subjektů s odlišnými profily spotřeby, od společenství vlastníků a městského zámku přes školy a koupaliště až po místní firmy a rodinný dům. Pilot má ověřit režim aktivního zákazníka dřív, než město založí plnohodnotné společenství pro komunitní energetiku.

Souběžně jsme pomohli ukotvit energetický management do organizační struktury úřadu. Bez trvalého sledování spotřeb by koncepce byla jen momentkou, s ním se stává živým nástrojem.

„Ceny energií nás donutily počítat každou kilowatthodinu. Koncepce nám ale dala něco víc než čísla, dala nám pořadí kroků. Dnes víme, do čeho investovat letos, co počká na projektovou přípravu a kde má smysl spojit síly s dalšími odběrateli ve městě." Bc. Pavel Čekan, starosta města

Závěr

Ostrov nezískal koncepcí levnou energii, tu žádný dokument nezajistí. Získal ale směr, tedy to, co mu v krizi chybělo nejvíc. Místo reakce na každou novou cenovou nabídku má město seřazený seznam opatření, u nichž zná náklady, úsporu i návratnost, a ví, ze kterých programů je financovat.

Realizace akčního plánu městu sníží spotřebu energie o 3 337,8 MWh ročně, tedy o 25,9 %, náklady o 13,5 milionu korun ročně a emise o 1 463,9 tuny CO₂ ročně. Návratnost celého souboru opatření klesá z 18,1 roku na necelých deset let, pokud se podaří pokrýt zhruba 45 % investic z dotací. Na projektovou přípravu, bez níž se o dotace úspěšně žádat nedá, má město v letech 2025–2027 vyčleněno 4,95 milionu korun.

Nejcennější výsledek se ale těžko vyčísluje. Ostrov přestal být pasivním odběratelem. Modernizovaná teplárna s biomasou, chystaná fotovoltaika, pilot sdílení elektřiny a zavedený energetický management dohromady tvoří první patra energetické soběstačnosti, na kterých se dá stavět dál. A přesně k tomu má místní energetická koncepce sloužit, tedy ne popsat stav, ale otevřít cestu.