Cílem koncepce bylo identifikovat fenomény a určit směr, jakým by se mělo město v těchto oblastech dále ubírat.

Anotace

„Fenomény jsou první rovinou kvality života, přes kterou město vnímáme a poznáváme. Vytváří a dokreslují jedinečnost prostředí a mají významný vliv na to, jak se lidé ve městě cítí a chovají. Jsou to právě fenomény, které svou podobou a funkcemi formují život ve městě a určují jeho rytmus, rytmus našeho života.“

Z úvodu naší koncepce Fenomény Slavkova u Brna.

Cíl projektu

Pojmenovat nepojmenovatelné

Město Slavkov u Brna je městem s nejlepší kvalitou života na Moravě. Město, které vzniklo nedaleko Brna, bylo formováno silnou historií a její střípky jsou cítit na každém rohu. Ve světě je známé díky bitvě tří císařů, které se účastnilo až 165 tisíc vojáků, což odpovídá počtu obyvatel 24 dnešních Slavkovů. Není to ale jen genius loci, v současnosti je Slavkov důležitým spádovým centrem pro mnohé okolní obce. Čím to ale je, že město, jakých je v zázemí metropolí mnoho, má tak vysokou kvalitu života? A jak s tím dále nakládat?

Naše role

Jak jsme se k tomu postavili

Naším cílem bylo pojmenovat a popsat lokální fenomény, tedy něco, o čem všichni podvědomě víme, cítíme jejich vliv a přítomnost, ale de facto je nevidíme. Popsání jevu slovy nám přišlo nedostatečné, proto jsme hesla, slova i čísla velmi těsně propojili s grafickou stránkou. Forma v tomto případě obsah citlivě doplňuje. Každý fenomén dostal vlastní hashtag, který může město používat v běžné komunikaci, #slavkovjakorodina, #slavkovnamchutna, #slavkovmakouzlo, #slavkovaktivni. A značka S[LAV]KOV se srdcem připomíná, že v názvu města je ukryté anglické love.

Podrobným zkoumáním hlavních i vedlejších proudů jsme došli k identifikování pěti fenoménů: Brno, rodina, kultura a společnost, genius loci, aktivity ve městě a okolí.

U každého jsme se dekompozicí zaměřili na jeho aktuální stav, přínosy a negativa a určili směr, jak ho udržet v nejlepší formě. Na město jsme nahlíželi z pohledu správců, občanů i návštěvníků. Data přitom fenomény podkládají. Průměrný věk obyvatel je 40,7 let a klesá, což je u českých měst neobvyklé, každý rok se rodí přes 80 nových dětí, ve školách a školkách je 1 227 žáků a žaček a školka se rozšiřuje o dalších 100 míst. Město pečuje o 3 500 stromů a o každém má přehled, jak se mu daří. Zámek Slavkov-Austerlitz stojí v čele až padesátky veřejných akcí ročně. Všemi fenomény se jako zlatá nit proplétá růst, ten vnímáme jako tlukot srdce.

„Tvořit fenomény Slavkova u Brna byla neuvěřitelná zkušenost. Samotné město je skvělým místem pro život a my jsme se snažili tuto esenci najít a popsat. Dokument má ve skutečnosti několik rovin, proto čtenáři nabídne nový pohled, vždy když se vrátí na jakoukoliv stránku. Občané jsou ti, kteří tvoří město, a právě občané Slavkova mají právem být na co hrdí." Barbora Miturová, AQE advisors
„Jsme hrdí občané i správci našeho města. Vedeme jej tak, aby se nám zde žilo co nejlépe. Víme, že jsme nyní in, nejen díky naší jedinečné poloze, která nám poskytuje výhody metropole za rohem, ale zároveň si užíváme klidu a přírody venkova. Uvědomujeme si ale, že se musíme o město starat a růst rovnoměrně, abychom si všechny naše fenomény v dobrém udrželi." Michal Boudný, starosta města

Závěr

Fenomény nemají pevné mantinely tvořené analýzami a čísly a zároveň se podle nich nemůžeme bezmyšlenkovitě řídit. Musíme je ale brát v potaz, starat se o ně a vytvářet co nejlepší podmínky pro jejich existenci, neboť jsou první rovinou, kterou město vnímáme. Slavkov u Brna roste do všech směrů, měli bychom tedy mít na paměti, aby rostl udržitelně a stále se v něm žilo tak dobře jako doposud.

Na dokumentu se autorsky podíleli Jan Havránek, Barbora Miturová, Ondřej Krejčí a Pavel Franěk.