Od ledna 2026 rostou podíly obcí a krajů na sdílených daních a do obecních rozpočtů přiteče zhruba 22,3 miliardy navíc. Zároveň se ale mění klíč, podle kterého se peníze dělí, a obcím přibývá nový výdaj. Pro řadu z nich se ty dvě věci nevyrovnají.
Obcím přiteče o 22,3 miliardy víc
Podíl obcí na celostátním hrubém výnosu sdílených daní vzrostl od 1. ledna 2026 z dosavadních 24,16 % na 25,93 %, podíl krajů z 9,45 % na 10,23 %. Pro obecní rozpočty to znamená zhruba 22,3 mld. Kč navíc, pro kraje asi 10,1 mld. Kč.
Kontext je důležitý. V letech 2024 a 2025 byl podíl obcí dočasně snížen v rámci vládního konsolidačního balíčku, a to z 25,84 % v roce 2023 postupně na 24,16 % v roce 2025. Navýšení od roku 2026 tedy úroveň před konsolidací vrací a mírně překračuje. V praxi jde zhruba o sedmiprocentní růst obecních daňových příjmů proti roku 2025.
Klíč k dělení se posouvá k žákům
Spolu s vyšším celkovým podílem se mění váhy kritérií, podle nichž se sdílené daně dělí mezi jednotlivé obce.
| Kritérium | Dosud | Od 2026 |
|---|---|---|
| Počet žáků a studentů | 9,00 % | 15,15 % |
| Počet obyvatel | 10,00 % | 9,32 % |
| Velikost katastru obce | 3,00 % | 2,81 % |
| Koeficient postupných přechodů | 78,00 % | 72,73 % |
Výsledný podíl na RUD se tedy nově víc odvíjí od počtu žáků navštěvujících školy v obci, případně žáků s trvalým bydlištěm v obci, a o něco méně od rozlohy katastru a počtu obyvatel. Snížení koeficientu postupných přechodů navíc oslabuje dosavadní solidaritu mezi velkými a malými obcemi. Právě tohle vyrovnávací kritérium zajišťovalo, že na obyvatele nejmenších obcí připadal vyšší podíl.
Kdo si polepší a kdo ne
Obce, které zřizují školy, si díky nové metodice polepší, protože zvýšená váha žáků jim přinese vyšší podíl z RUD. Menší obce bez škol naopak mohou zaznamenat relativní pokles. Přijdou o část výhody z vysokého vyrovnávacího koeficientu a z kritéria žáků netěží.
Díky celkovému navýšení objemu by absolutní růst příjmů měla pocítit většina obcí, odhadem o zmíněných sedm procent. Rozdíly mezi nimi se ale změní. Novela zvýhodňuje střední a větší obce s aktivní školskou infrastrukturou, zatímco u nejmenších obcí bez škol porostou daňové příjmy pomaleji, v některých případech jen minimálně.
S penězi přichází nový výdaj
Všechny popsané změny souvisí s převedením financování nepedagogických pracovníků a některých dalších nákladů ve školství ze státu na obce a kraje. Platy školníků, uklízeček, kuchařek či administrativních sil ve veřejných školách hradil dosud převážně stát prostřednictvím rozpočtu MŠMT. Od roku 2026 tyto provozní výdaje přecházejí na zřizovatele škol.
Tři otázky do rozpočtu na rok 2026
- Kolik žáků se vám do klíče skutečně počítá? Rozdíl mezi žáky ve školách v obci a žáky s trvalým bydlištěm může u menších zřizovatelů rozhodnout o statisících.
- Jaký je váš reálný náklad na nepedagogy a jaký bude za dva roky? Počítejte s tlakem na růst mezd, ne se současným stavem.
- Co uděláte s rozdílem? Tam, kde příjem převýší nový výdaj, jde o jednorázovou příležitost posílit investiční část rozpočtu. U obcí bez škol jde naopak o riziko, které je lepší podchytit teď, ne v průběhu roku.
Rok 2026 je pro financování měst a obcí přelomový. Roste objem sdílených daní, mění se klíč ve prospěch obcí se školami a zároveň přibývá nový výdaj. Diskuse o rozpočtovém určení daní tím nekončí. Samosprávy už avizovaly zájem o posílení motivační složky u daní z příjmů fyzických osob, tedy o větší zohlednění počtu zaměstnanců či místního výběru daní. To tato novela nereflektovala.
Specializuje se na rozpočty a hospodaření samospráv, ekonomické studie a financování veřejných služeb.
Newsletter