AQE advisors

Aktuality

07.09.2017
Jako každý rok poskytujeme možnost vypočítat hodnoty sdílených daní na rok 2018 a také pro období 2019 a 2020.Můžete si tak snadno... více
17.07.2017
Uvádíme nový, zcela specifický kurz vedený naprostou špičkou v oboru!Lektrkou kurzu je JUDr. Pavlína Brzobohatá, předsedkyně sená... více
14.10.2016
Vážení,Dovolujeme si Vám představit naše nové webové stránky http://www.aqeacademy.cz/ zaměřené na vzdělávání.Najdete zde kalendá... více

Konstruktivismus a výuka jazyků ve škole PELICAN

Autor:  Mgr. Lucie Kratochvílová

Jazykových škol je mnoho, opravdu velmi mnoho a všechny se snaží, aby měly něco jiného: něco jedinečného, co by je odlišilo od ostatních a co by přilákalo a udrželo veřejnost, kterou potřebují. Modely jsou rozmanité, cesty různé a obdobně je tomu i s výsledky. Nicméně jen opravdu málo škol může ukázat plánovanou cestu inovace, která je podepřená projekty a výzkumem, a jejímž vyústěním je úspěšný systém aktivní a konstruktivistické výuky.

Během prvního červencového víkendu, jsem si mohla "na místě" ověřit práci jedné z těchto škol i to, jakým způsobem, v průběhu několika let, vytvářela tento úspěšný a odlišný systém založený na plánované vzdělávací inovaci a mezinárodní spolupráci. Je velmi zajímavé sledovat, jakým způsobem aplikovali inovační proces, který je podobný tomu, jenž je stanoven Heyworthem (1999), a ve kterém - vycházejíce z průzkumní fáze (jenž zahájili kolem roku 2005) a z diagnózy- se pustili do různých projektů, které vedly k institucionalizaci inovace.

Schéma inovace

Něco málo z historie

Škola PELICAN (aktuální webové stránky http://skolapelican.com) se zaměřuje především na výuku jazyků pro dospělé a mládež. V roce 2005 byla započata výzkumná a diagnostická fáze, ve které se identifikovaly některé problémy, které škola chtěla vyřešit: stagnace ve vývoji studentů, častá neúčast, ztráta motivace (nebo její nedostatek v případě některých profilů studentů) a nedostatečná angažovanost (která byla pozorována například v nerealizaci domácích úloh).

Po identifikování problému, přešli do fáze plánování, akce a vyhodnocení, které jim trvala od roku 2006 do roku 2013.V této fázi se škola pustila do četných evropských projektů Don't Give UP, Web2Learn, aPLaNet, VIDEOforALL o Pools), které přinášely odpovědi na problémy, které byly zjištěny v diagnostické fázi. Sám jsem se účastnil v roce 2009 hledaní odpovědi na jeden z problémů, který byl diagnostikován: nedostatek motivace. Viz. publikace, která je stále dostupná na internetu.

Škola považuje rok 2013 za rok, ve kterém komponenty nového systému PALS, jenž byly zahrnuty do kurzů, byly zralé a byly institucionalizovány. Nicméně, škola má i nadále v úmyslu pokračovat v účasti na výzkumu a inovaci, aby mohla zapracovat na vylepšení i v jiných oblastech.

PALS (Active Learning System Pelican methodology)

Poněvadž mě upoutal, jak jsem uvedla výše, zájem teamu školy na řešení hlavních problémů prostřednictvím výzkumu a evropských projektů, vždycky jsem přemýšlela, jestli se jim nakonec podařilo dosáhnout stanovených cílů, neboť moje životní cesta mě na chvíli vzdálila od dalšího vývoje školy. Tento blog, který se věnuje inovacím založeným na technologii, byl důvod, proč jsem s teamem znovu zkontaktovala a zeptal jsem se na vývoj jejich vzdělávacího systému.

Loni v červenci jsem se přemístila do Brna, kde má škola své sídlo, a zjistila jsem, jakých výsledků bylo dosaženo na základě přímého pozorování tříd a materiálů. Musím říci, že jejich systém hojně používá pro různé účely audiovizuální materiál a obdobně i rozmanité technologické nástroje. Výsledky projektů, kterých se účastnili, jsou patrné v každém momentě. Mohl by to být námět pro další studium a příklad dobré praxe z hlediska využití finančních prostředků EU.

Nicméně, nejvíce mě zajímalo nalézt silné podněty, které způsobují, že určité learningové prostředí funguje. Krom technologií či videí existují procesy, prvky nebo interakce, které vytvářejí bohatší vzdělávací prostředí a tím i dokáží udržet studenty aktivní.

A proto, abych se mohla zaměřit na pozorování a neztratila se v povrchnějších aspektech, použila jsem kontrolní seznam, který vyvinul Elisabeth Murphy z konstruktivistických teorií. Jak je známo, konstruktivismus aplikuje proces učení se aktivním zapojením studentů, kteří postupně začleňují své znalosti. Dobrý průběh procesu, za těchto předpokladů, zajišťuje úspěšné učení: tedy, mohli bychom vysvětlit úspěch PALS prostřednictvím konstruktivismu?

V tomto seznamu Murphy zahrnoval znaky, které by mělo mít okolí nebo výukové prostředí (ne nutně virtuální, ale jakéhokoliv fyzického kontextu), aby bylo považováno za konstruktivistické (Murphy, 1997). K tomu přezkoumal přínosy, o které se opírá konstruktivismu a navrhl seznam a příklady využití. Každý z těchto kritérií stanovuje stupeň: upported (splňuje), not supported (nesplňuje), not observed (není pozorováno).

Na základě této studie i prostřednictvím vlastního výzkum - dále jsem rozvinula a prohloubila toto hledisku v roce 2010 prostřednictvím jiného lingvistického projektu (viz bibliografie) - jsem výše zmíněné aplikovala na systém PALS letos v červenci. Zde je výsledek:

Vysledek_IVysledek_IIVysledek_III

Závěr

Na závěr mé observační návštěvy mohu říct, že systém vyvinutý školou opravdu nabízí odpovědi na problémy, které byly diagnostikovány, a činí tak na základě metodických a vědeckých principů, které vychází z konstruktivismu aplikovaném na výuku jazyků.

Nicméně, nad to nadevše, a vzhledem k tomu, že se jedná o osobní blog, chci zdůraznit, že dobrá atmosféra v teamu a výborné vedení paní ředitelky podporuje vytváření pozitivní energie až nakažlivé chuti a podněcuje zájem s nimi studovat. Pokud máte čas, navštivte jejich webové stránky (Facebook, web s evropskými projekty, YouTube ...) a uvidíte mnoho příkladů toho, co zde uvádím.

Citace:
Consejo de Europa. (2002). Marco común europeo de referencia para las lenguas: aprendizaje, enseñanza, evaluación. Madrid: MECD; Anaya. Retrieved from http://cvc.cervantes.es/obref/marco
Heyworth, F. (1999). Innovative Approaches to the Set-up and Organisation of Language Education. Graz: ECML.
Murphy, E. (1997). Constructivist Checklist. Retrieved May 6, 2004, from http://www.ucs.mun.ca/~emurphy/stemnet/cle4.html.
Rubio-Navarro, Gabriel, Josephson, Joel, and Pelikánová, Dáša. (2009). Don't Give Up!: motivating adult students to complete language courses. Don't Give Up! Project.
Rubio-Navarro, G. (2010). El centro de recursos virtual [Recurso electrónico]: un instrumento para la mejora del proceso de aprendizaje autonómo de lenguas extranjeras. UNED, Madrid.