Slabý nebo žádný leadership dává vyrůst významu analytické fáze.
Analýzy v tomto případě nabývají obřích rozměrů a zaměřují se na co nejširší spektrum poznání. Z hlediska techniky zpracování však není možné skloubit rozsah a hloubku poznání, navíc ještě z nich vytvořit nějakou smysluplnou prediktivní syntézu. A protože chybí zadání, "čeho chceme dosáhnout“, jsou zjištění analytické fáze povětšinou velmi obecné, povrchní. Popisný charakter sumarizuje již známé a veřejné skutečnosti, expertním vrcholem je pak „hodnocení“ SWOT.
Tento typ analýz je charakterizován následujícím vlastnostmi:
- čím více stran, tím lépe,
- popisný charakter textu,
- SWOT závěry,
- absence kritického myšlení,
- nemožnost aplikace problémové analýzy.
Zodpovědný a silný leadership naopak dodává analýzám hloubku.
Analýzy v tomto případě neřeší obecné poznání, ale zaměřují se na řešení skutečných problémů/ výzev. Reagují tak na základní definované cíle a zjišťují, jaká je výchozí situace (vč. příčin). V případě, kdy známe cíl, kterého plánujeme dosáhnout, jsme schopni určit klíčové limity a u nich komplexní expertní prací pojmenovat hlavní příčiny (ve více úrovních) a důsledky. Tyto nám potom slouží jako základ pro plánování intervencí v logice "bariéra/ problém – opatření – cílový stav".
Tento typ analýz je charakterizován následujícími vlastnostmi:
- logická analýza klíčových problémů,
- cílené pojetí analýzy,
- méně stránek,
- práce se scénáři,
- ne zcela komplexní šíře zjišťování.
Jako mezní řešení se dá při tvorbě analytické fáze kombinovat i oba výše zmíněné způsoby. V takovém případě lze zahájit konvenční způsob postupu tvorby analýz. Po dosažení určitého stupně poznání zastavit analytické práce, společně s odpovědným vedením jednoznačně definovat priority a cíle, kterých chceme dosáhnout (či u menších organizací rovnou cíle) a následně pokračovat již pouze v relevantních analýzách majících vztah k definované oblasti.
- Jan Havránek
