Z celkového počtu respondentů uvedla významná většina, že působí ve městech (celkem 77 %), méně pak v krajích (9 %) a městských částech (7 %).
Většina z dotazovaných uvedla, že zastává funkci vedoucího úředníka (35 %), tj. vedoucí odboru nebo oddělení, nebo referenta (31 %). Dotazníkového šetření se účastnili také vedoucí představitelé územních celků, tj. starostové nebo místostarostové (4 %) a tajemníci (4%). Sloupec „Nezařazeno“ je součtem všech ostatních pozic, které byly respondenty uvedeny (například tiskový mluvčí, právník a další).
Pouze 23 % z dotazovaných uvedlo, že se v rámci své pracovní náplně nikdy nesetkávají s využíváním socioekonomických a demografických dat. Z tohoto výsledku je patrné, že práce s daty je nedílnou součástí pracovní náplně většiny dotazovaných zaměstnanců organizací veřejné správy.
Většina dotazovaných (71 %) také uvedla, že jejich organizace využívá data a datové analýzy pro strategické rozhodování.
Důvody pro nevyužívání dat znázorňuje následující graf.
Dle názorů respondentů jsou nejužitečnější data o oblastech demografie a dopravy. Z nabídnutých možností však všechny vybralo více než 45 % respondentů, z čehož je patrné, že pro významnou část zástupců veřejné správy jsou důležitá data o všech uvedených oblastech, tj. chtěli by disponovat maximálním možným množstvím dat o územním celku.
Respondenti nejčastěji k získání socioekonomických a demografických dat využívají zdrojů ČSU, komerčních internetových stránek nebo otevřených registrů institucí veřejné správy. Z důvodu vysokého množství zdrojů, z kterých respondenti čerpají, tak může docházet k nesprávné interpretaci či alokaci informací, kdy respondent jedná s racionální neznalostí s možností negativních externalit.
Následující část dotazníku byla zaměřena na využívání zařízení využívajících technologii IoT. Odpovědi respondentů potvrdily informaci, která byla zjištěna v rámci individuálních konzultací, tedy že zařízení IoT nejsou mezi územními celky v České republice příliš rozšířená – pouze 6 % respondentů odpovědělo, že zařízení IoT jsou v jejich územním celku užívána.
Respondenti, kteří v předchozí otázce odpověděli „Ano“ byli dotázáni na oblasti, pro které je v jejich územních celcích IoT technologie využívána. Nejčastější odpovědí byla oblast Bezpečnost obyvatelstva, nicméně na tuto otázku odpovídalo pouze 19 respondentů, tudíž z výsledků nelze vyvozovat komplexní závěry.
Závěrečná část dotazníku obsahovala otázky, které se obecně týkaly softwarové podpory při práci s daty. Většina respondentů (60 %) odpověděla, že by pro ně byl užitečný softwarový nástroj, který by jim práci s daty zjednodušil (odpovědi „Určitě ano“ a „Spíše ano“) a pouze 3 % respondentů na tuto otázku odpověděla „Určitě ne“.
Zatímco všechny předcházející otázky se týkaly převážně obecného využívání dat v oblasti veřejné správy, poslední otázka byla zaměřena na konkrétní ověření funkcionalit. Respondenti, kteří v předcházející otázce odpověděli „Určitě ano“ nebo „Spíše ano“, měli možnost vybrat funkcionality softwarového nástroje, které by pro ně byly užitečné. Respondenti mohli vybírat více možností.
Z šetření vyplynuly následující závěry:
Zástupci organizací veřejné správy si většinou uvědomují důležitost dat pro strategické rozhodování a řízení obce
Významná část zástupců organizací veřejné správy by využila softwarový nástroj, který by jim práci s daty usnadnil
Technologie IoT není pro zástupce územních celků příliš atraktivní – většina zástupců neví, zda jejich územní celek technologii IoT využívá a neměli by zájem o funkcionalitu softwarového nástroje, který by umožňoval řízení IoT zařízení v územním celku
- Jan Havránek
