Využitelnost DAT ve veřejné správě

Poslední roky se zabýváme společně se startupem Obce v datech využitelností dat pro rozhodovací procesy. Dlouhodobě usilujeme o to, aby zejména strategické rozhodování bylo opřeno o relevantní a aktuální data. Problém, který ale identifikujeme, je značná roztříštěnost dat, jejich složitá dohledatelnost a zároveň často chybná interpretace.

Proto jsem v období 10/2019 - 05/2020 na toto téma realizovali rychlý výzkum.

V první fázi jsme identifikovali požadavky cílových skupin na základě setkání fokusních skupin stávajících klientů, tj. zástupců obcí s rozšířenou působností.  Z těchto jednání vyplynuly následující hlavní závěry:

  • Většina oslovených v současné době nevyužívá zařízení technologie IoT a pokud ano, software pro jejich řízení má již k dispozici
  • Pro většinu oslovených zástupců obcí je důležité zasazení dat do kontextu, ideálně porovnáním se sousední nebo jinou podobnou obcí, aby dokázali identifikovat, zda je daná datová hodnota pozitivní nebo negativní
  • Hlavní překážkou pro využívání dat v současnosti je dle oslovených zástupců obcí jejich roztříštěnost na mnoha zdrojích. Zaměstnanci pracující s daty tak často ani neví, která data jsou dostupná a která ne
  • Někteří zástupci obcí uvedli, že by uvítali nástroj pro přímou komunikaci s občany (informace o aktualitách apod.), jelikož jejich současné komunikační kanály (webové stránky, sociální sítě, apod.) nejsou občany dostatečně sledovány. Zároveň tyto kanály slouží většinou pouze pro jednosměrnou komunikace obec-občan, ale neumožňují funkční sběr podnětů od občanů

Pro ověření těchto zjištění a získání dalších informací o využívání dat v oblasti veřejné správy bylo následně realizováno anonymní dotazníkové šetření, kterým bylo osloveno široké spektrum relevantních zástupců primární cílové skupiny – tj. referenti, vedoucí oddělení a odborů, zastupitelé, tajemníci a další pracovníci organizací veřejné správy.

Dotazníkové šetření bylo realizováno elektronicky a zapojilo se do něj celkem 301 respondentů.

Z celkového počtu respondentů uvedla významná většina, že působí ve městech (celkem 77 %), méně pak v krajích (9 %) a městských částech (7 %).

Většina z dotazovaných uvedla, že zastává funkci vedoucího úředníka (35 %), tj. vedoucí odboru nebo oddělení, nebo referenta (31 %). Dotazníkového šetření se účastnili také vedoucí představitelé územních celků, tj. starostové nebo místostarostové (4 %) a tajemníci (4%). Sloupec „Nezařazeno“ je součtem všech ostatních pozic, které byly respondenty uvedeny (například tiskový mluvčí, právník a další).  

Pouze 23 % z dotazovaných uvedlo, že se v rámci své pracovní náplně nikdy nesetkávají s využíváním socioekonomických a demografických dat. Z tohoto výsledku je patrné, že práce s daty je nedílnou součástí pracovní náplně většiny dotazovaných zaměstnanců organizací veřejné správy.

Většina dotazovaných (71 %) také uvedla, že jejich organizace využívá data a datové analýzy pro strategické rozhodování.

Důvody pro nevyužívání dat znázorňuje následující graf.

Dle názorů respondentů jsou nejužitečnější data o oblastech demografie a dopravy. Z nabídnutých možností však všechny vybralo více než 45 % respondentů, z čehož je patrné, že pro významnou část zástupců veřejné správy jsou důležitá data o všech uvedených oblastech, tj. chtěli by disponovat maximálním možným množstvím dat o územním celku.

Respondenti nejčastěji k získání socioekonomických a demografických dat využívají zdrojů ČSU, komerčních internetových stránek nebo otevřených registrů institucí veřejné správy. Z důvodu vysokého množství zdrojů, z kterých respondenti čerpají, tak může docházet k nesprávné interpretaci či alokaci informací, kdy respondent jedná s racionální neznalostí s možností negativních externalit.

Následující část dotazníku byla zaměřena na využívání zařízení využívajících technologii IoT. Odpovědi respondentů potvrdily informaci, která byla zjištěna v rámci individuálních konzultací, tedy že zařízení IoT nejsou mezi územními celky v České republice příliš rozšířená – pouze 6 % respondentů odpovědělo, že zařízení IoT jsou v jejich územním celku užívána.

Respondenti, kteří v předchozí otázce odpověděli „Ano“ byli dotázáni na oblasti, pro které je v jejich územních celcích IoT technologie využívána. Nejčastější odpovědí byla oblast Bezpečnost obyvatelstva, nicméně na tuto otázku odpovídalo pouze 19 respondentů, tudíž z výsledků nelze vyvozovat komplexní závěry.

Závěrečná část dotazníku obsahovala otázky, které se obecně týkaly softwarové podpory při práci s daty. Většina respondentů (60 %) odpověděla, že by pro ně byl užitečný softwarový nástroj, který by jim práci s daty zjednodušil (odpovědi „Určitě ano“ a „Spíše ano“) a pouze 3 % respondentů na tuto otázku odpověděla „Určitě ne“.

Zatímco všechny předcházející otázky se týkaly převážně obecného využívání dat v oblasti veřejné správy, poslední otázka byla zaměřena na konkrétní ověření funkcionalit. Respondenti, kteří v předcházející otázce odpověděli „Určitě ano“ nebo „Spíše ano“, měli možnost vybrat funkcionality softwarového nástroje, které by pro ně byly užitečné. Respondenti mohli vybírat více možností.

Z šetření vyplynuly následující závěry:

  • Zástupci organizací veřejné správy si většinou uvědomují důležitost dat pro strategické rozhodování a řízení obce

  • Významná část zástupců organizací veřejné správy by využila softwarový nástroj, který by jim práci s daty usnadnil

  • Technologie IoT není pro zástupce územních celků příliš atraktivní – většina zástupců neví, zda jejich územní celek technologii IoT využívá a neměli by zájem o funkcionalitu softwarového nástroje, který by umožňoval řízení IoT zařízení v územním celku

- Jan Havránek